Staletou osobitostí ostrova Zlarin, známého také jako zlatý ostrov, je pěstování korálů. Občané Zlarinu tradici těžby a zpracování tohoto „červeného pokladu“ pěstují již 600 let, díky čemuž je dnes Zlarin známý také jako ostrov korálů.

Červené korály symbolizují lásku, oddanost a věrnost a v řeckém jazyce „kuralion“ znamená „dcera moře“. Podle antické legendy vznikl červený korál, když Perseus usekl hlavu Medúze a hodil ji do moře. Mořské řasy pokryté krví Medúzy zkameněly a staly se z nich nádherné korály.
Ve Zlarinu je dodnes dílna, kde se korály ručně zpracovávají a prodávají ve formě šperků. Legendu o lovu korálů můžete slyšet v rámci akce Homo na kureja (Pojďme na korály), která se každoročně koná v polovině srpna.

Několik staletí stará tradice potápění a sběru mořských hub

Jedním z nejzajímavějších ostrovů na chorvatském pobřeží je ostrov Krapanj, nejnižší a nejmenší obydlený chorvatský ostrov ležící v šibenické oblasti. Krapanj je známý lovem a zpracováním hub z Jaderského moře a staletou tradicí potápění, díky čemuž se mu také říká „ostrov mořských hub“.

Obyvatelé ostrova Krapanj se začali vážně zabývat lovem mořských hub koncem 17. století, kdy se je naučili trhat a zpracovávat díky mnichovi Antunu z Kréty. Od té doby až dodnes jsou obyvatelé ostrova zmiňováni jako jediní pěstitelé mořských hub na východním pobřeží Jadranu a zároveň jedni z nejzkušenějších a fyzicky nejodolnějších potápěčů.
Navštivte Krapanj, zjistěte více o tomto neobvyklém řemesle a odvezte si s sebou cenný a neobvyklý dárek z Jaderského moře!

Místní písně a tance

Přestože se tato oblast rozkládá na relativně malém území, je velmi bohatá na folklór a každé její místo je specifické.

Celé tradiční dědictví lze rozdělit do dvou hlavních topografických typů: jadranský a dinarský. Přestože se vzájemné ovlivňují, existují viditelné rozdíly mezi městským (jadranským) a venkovským (dinárským) folklórem místního obyvatelstva. Jadranský folklór zahrnuje město Šibenik, většinu pobřežních a ostrovních osad, zatímco dinárský folklór zahrnuje osady ve vnitrozemí a některé osady podél pobřeží vzniklé z důvodu migrace z vnitrozemí. Díky těmto rozdílům a zároveň zvláštnostem jednotlivých osad je celá oblast na folklor značně bohatá.

MÍSTNÍ TANCE

Určitě bychom měli zmínit staré šibenické kolo (šibensko kolo), tradiční tanec obyvatel Šibeniku, protože jej někteří historici a kronikáři považují za raně křesťanský tradiční tanec, který je základem všech takových tanců v této oblasti i mimo ni. Tanec byl obnoven díky Kulturnímu sdružení „Šibenske šuštine“. Zvláště zajímavý je způsob tance, tedy držení rukou ve výšce ramen, které se pouští a zvedají v rytmu hudby, což vypadá jako lehounké veslování vpřed. Za zmínku stojí i chorvatská promenáda (hrvatska promenada), tradiční tanec o 5 dílech a 15 figurách, který vznikl jako tanec různých národních sdružení na konci 19. a na začátku 20. století. Promenáda se tančila ve městě Šibenik, na většině míst na pobřeží a na ostrovech a rozšířila se i do některých přímořských měst v Zadarské župě.

MÍSTNÍ PÍSNĚ

Na ostrovech tohoto kraje se dochovaly staré lyrické písně, které v tradičních baladách zpívaly především ženy. Pro vnitrozemí jsou pak charakteristické hlasité ojkalice. Celá tato oblast, a zejména město Šibenik, je známá mužskými skupinami, které zpívají a cappella a nazývají se klapy. Obyvatelé Šibeniku, a obzvlášť obyvatelé města Dolac, jsou považováni za jedny z nejlepších zpěváků v Dalmácii. V jedné staré baladě o pobřežních místech a ostrovech Dalmácie je dokonce verš, který říká: „Žádný zpěvák nezpívá jako muž z Dolace…“.