Katedrála sv. Jakuba (katedrala sv. Jakova)
Jedinečná památka evropské sakrální architektury
Jediná budova v Evropě postavená výhradně z kamene
Jedná se o jedinou katedrálu v Evropě, která je celá postavena z kamene, protože při její stavbě nebyly použity žádné dřevěné architektonické prvky. Je také první budovou v Evropě postavenou podle jedinečného principu štěrbinových desek (stavby stavěné podle tohoto principu začaly vznikat až od 19. století) a je jedinou stavbou, jejíž vnější objem plně odpovídá tvaru vnitřních prostor. Katedrála sv. Jakuba je také známá svými ikonografickými inovacemi, mezi nimiž zvláštní místo zaujímá vlys 74 vytvarovaných hlav (jednotlivé portréty současníků Juraje Dalmatince). Tento vlys je považován za nejpočetnější a nejkvalitnější portrétní galerii vystavenou ve formě veřejné památky na sakrální stavbě v Evropě. Na klenbě baptisteria je reliéf zobrazující Boha Otce s holubicí Ducha svatého a anděly.
105 let výstavby
Katedrála byla postavena na jižní straně centrálního náměstí v historickém jádru města na místě bývalého románského kostela sv. Jakuba. Nápad na stavbu velké katedrály se zrodil už v 13. století, kdy Šibenik získal vlastní biskupství a status města. Stavba s přestávkami trvala 105 let, od roku 1431 do roku 1536. Začala ve slohu benátské gotiky a skončila ve slohu toskánské renesance.
Staří mistři: Juraj Dalmatinac, Nikola Firentinac a další
Šibenická katedrála je trojlodní bazilika o rozměrech 38 x 14 m a její nejvyšší bod je na vrcholu kopule. Během prvního desetiletí 15. století na stavbě katedrály pracovali benátští stavitelé Francesco Giacomo, Antonio Busato a Lorenzo Pincino a také šibeničtí kameníci Andrija Budčić a Grubiša Statčić. V roce 1441 byl však hlavním stavitelem katedrály jmenován Juraj Dalmatinac, který stavbu vedl až do konce svého života v roce 1475. Juraj Dalmatinac jako mistr květinového gotického slohu a původce přechodného goticko-renesančního slohu v Dalmácii změnil původní koncepci kostela a dodal mu monumentální význam. Po jeho smrti pokračoval ve stavbě katedrály Nikola Firentinac v čistém renesančním stylu. Vzhledem k tomu, že katedrála nebyla po Firentincovi ještě dokončena, ujali se její stavby benátští stavitelé Bartol a Jakov z Mestre a zadarský mistr Mestičević.
Baptisterium jako zdroj života
V interiéru katedrály přitahuje zvláštní pozornost baptisterium, které je slohově originální a kreativní syntézou dvou uměleckých projevů první poloviny 15. století, pozdní gotiky a rané renesance. Katedrála je první dokončenou stavbou v renesančním stylu a vznikla pouhých 20 let po skutečném začátku renesance v Toskánsku. Nejpůsobivějším znakem baptisteria je hojnost sochařské výzdoby a ve výzdobných motivech je nejvíce zastoupena lidská postava. Kromě soch čtyř proroků (z nichž se dochovaly pouze dvě) je celá klenba zdobena reliéfy andělů, hlavami cherubínů a impozantní hlavou Boha Otce. Trojici baculatých nahých chlapců v pohybu mistr Juraj umístil doprostřed prostoru vedle podpěry baptisteria.
Civitas sacra – Interpretační centrum katedrály sv. Jakuba
Interpretační centrum „Civitas Sacra – Svaté město“ (Sveti grad), umístěné ve středověkém paláci Galbiani, v sobě zahrnuje bohatou historii šibenického biskupství a vypráví návštěvníkům příběh o osobitostech stavby šibenické katedrály, která přinesla revoluci v tehdejší architektuře. Zároveň má tato stavba obrovský význam pro dějiny Šibeniku, pojednává o jeho kulturní záři, která po staletí tuto oblast ovlivňovala, ale také o občanech, kteří měli na stavbě velkolepé budovy svůj podíl.
